Mé jméno je Stanislav Šefčík. Je mi 19 let. A mezi mé zájmy patří FLAIR, motorsport, hudba a dobré pití. Narodil jsem se v Plané, poblíž Mariánských Lázní, kde jsem navštěvoval i základní školu. A jak už to tak chodí, v deváté třídě jsem se musel rozhodnout jakou střední školu budu studovat v dalších 4 letech. Celá moje rodina jsou technici a dominuje zde motorsport, zejména rallyecross, kterému se věnuje můj bratr. V průběhu zakladní školy jsem zjistil, že mě spálené gumy a benzín neláká, ale našel jsem si svou ''modlu'' a to flair a barmanství jako takové. Více jsem se o něj začal zajímat, když jsem navštívil první soutěž, sice jako divák, ale byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. V tu chvíli jsem se rozhodl jít si za svým cílem a proto jsem si vybral střední Hotelovou školu v Mariánských Lázních. Hned ve druhém ročníku jsem absolvoval barmanský kurz pod hlavičkou ČBA a chvíli byl i členem Junior Shaker klubu. Během 4-letého studia jsem navštívil i několik soutěží (Finlandia junior cup), kde jsem se sice neumístil nijak dobře, ale získal dost zkušeností. Během posledního roku studia jsem založil tyto stránky, abych se podělil o vědomosti i s jinými barmany i nebarmany. Po Hotelové škole jsem se rozhodl i nadále studovat a nyní se nacházím na ZČU v Plzni, fakulta ekonomická.

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Život je pouze o volbě, zvol si správně...

 

Výroba piva

V Čechách se jedná o výrobu piva tzv. plzeňského typu, což jsou všechna naše klasická piva a všechna piva cizí označená slůvkem PILS
U nás se vyrábí pivo z těchto surovin - sladovnický ječmen
                                     - chmel žateckého typu
                                     - voda
                                     - pivovarské kvasinky
 
Ze sladovnického ječmene se technologickým procesem řízeného máčení, klíčení a sušení vyrábí slad. Konec sušení sladu tzv. dotahovací teplota, rozhoduje o jeho barvě a tím také o chuti a barvě piva. Po dotahování se ze sladu odstraní klíčky a rozmačká se pomocí válcových mlýnů na sladovnický šrot. Dříve se slad vyráběl na spilkách a to převážně ručně, dnes se vyrábí v tzv. Sladinových skříních.
 
Voda je pro výrobu piva ohromně důležitá. Většina pivovarů používá vodu z vlastních artézských studní. Pro výrobu piva plzeňského typu je třeba voda s nízkou tvrdostí a tím s menším obsahem vápenatých solí.
 
Smícháním vody se sladovým šrotem se vytvoří ve vystírací kádi směs, která se nazývá rmut. Část rmutu (asi 1/3) se zahřeje v rmutovacím kotli na teplotu 70°C a pak se zpět přidá do vystírací kádě. Tento proces se třikrát opakuje a tím se ze sladu uvolní všechny důležité složky do roztoku. Rmut se pak porézním dnem scedí do mladinového kotle a vzniká již jiskrná sladina. Zbytky nerozpustného sladu tzv. mláto se dále zpracovávají např. do krmných směsí. V mladinovém kotli se do sladinky přidá chmel a celá směs se asi tak 2 hodiny vaří. Z chmelu se dostávají do piva hořké a aromatické látky a koncentrace vzniklého roztoku (mladiny) rozhoduje a stupňovitosti piva. Mladinka se přečerpává do kádě, kde se usadí hrubé kaly a mladinka se nechává tzv. odpočinout. Po nějaké době se ochladí na zákvasnou teplotu asi 6-8°C
 
Dnes se kvasný proces odehrává v cylindrokonických tancích, do kterých přiteče mladina již obohacená o kulturní pivovarské kvasinky. Dříve kvašení probíhalo v kvasných kádích.
 
Cílem hlavního kvašení je řízené zkvašení extraktu na alkoholu
 
Dokvašování, jehož cílem je nasycení piva oxidem uhličitým a zjemnění chuti, probíhalo dříve v ležáckých sudech. Proto se o pivech stařených 30-50 dní mluví jako o ležácích. Piva stařená kratší dobu se označují dnes jako výčepní. Dnes tento proces probíhá opět v tancích. Po procesu staření zbývá už jen odfiltrovat zbytky kvasinek na křemelinových filtrech a pak stáčet. Dnes se pivo z důvodu zvýšení jeho záruční doby před stáčením ještě pasterizuje.
Pivo se dnes plní do lahví, KEG sudů nebo cisteren, potažmo tanků.
Jedna věc se však u piva nedá ani modernizací nahradit a tou je kvalita ošetřování. Každé pivo je jen tak dobré, jak kvalitně je ošetřované, a to od stáčení v pivovaru, až po perfektně čistou, nepřerušenou a s láskou načepovanou sklenici zlatavého moku.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one