Mé jméno je Stanislav Šefčík. Je mi 19 let. A mezi mé zájmy patří FLAIR, motorsport, hudba a dobré pití. Narodil jsem se v Plané, poblíž Mariánských Lázní, kde jsem navštěvoval i základní školu. A jak už to tak chodí, v deváté třídě jsem se musel rozhodnout jakou střední školu budu studovat v dalších 4 letech. Celá moje rodina jsou technici a dominuje zde motorsport, zejména rallyecross, kterému se věnuje můj bratr. V průběhu zakladní školy jsem zjistil, že mě spálené gumy a benzín neláká, ale našel jsem si svou ''modlu'' a to flair a barmanství jako takové. Více jsem se o něj začal zajímat, když jsem navštívil první soutěž, sice jako divák, ale byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. V tu chvíli jsem se rozhodl jít si za svým cílem a proto jsem si vybral střední Hotelovou školu v Mariánských Lázních. Hned ve druhém ročníku jsem absolvoval barmanský kurz pod hlavičkou ČBA a chvíli byl i členem Junior Shaker klubu. Během 4-letého studia jsem navštívil i několik soutěží (Finlandia junior cup), kde jsem se sice neumístil nijak dobře, ale získal dost zkušeností. Během posledního roku studia jsem založil tyto stránky, abych se podělil o vědomosti i s jinými barmany i nebarmany. Po Hotelové škole jsem se rozhodl i nadále studovat a nyní se nacházím na ZČU v Plzni, fakulta ekonomická.

Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Život je pouze o volbě, zvol si správně...

 

Výroba whisk(e)y

V kterékoliv palírně na světě je hlavní postup při výrobě whisk(e)y je stejný od dávných dob. Použité ingredience jakož i celá alchymie výroby jsou stále stejné a jediný rozdíl spočívá v dnešní produktivitě, v níž se whisk(e)y vyrábí.
Ve Skotsku a Irsku se na slad zpracovává dvouřadý ječmen, při výrobě bourbonku a žitné se dává přednost šestiřadému ječmeni.
Ječmeni se dobře daří i na neúrodné, na dusík chudé půdě a to z něj činí mimořádně vhodnou plodinu pro přípravu sladu. Díky této vlastnosti jej kromě stoprocentní žitné whisk(e)y a kromě většiny kanadských značek, u nichž se dává přednost enzymům, nalezneme v určitém procentu v každém typu whisk(e)y. A nejen z důvodů chuťových: při výrobě whisk(e)y z nesladové pšenice nebo kukuřice stačí pouze 10 % ječmene k tomu, aby se rozběhla fermentace.
Sladový ječmen se tedy podílí na výrobě téměř každého druhu whisk(e)y.
 
Whisk(e)y se vyrábí destilací, jak už bylo zmíněno tzn.: alkohol se zahřívá na 72°C. Na začátku destilace kape metylalkohol = hlava (škodlivý, ůže se po něm oslepnout.). Jako druhý kape ethylalkohol = tělo (to je to co se pije). A nakonec kape zase methylalkohol = ocas.
Způsoby destilace jsou 2 - 1) periodická destilace
                                           2) kontinuální destilace
1) Je to jakási káď se zakřiveným hrdlem, které se stáčí dolů. Skládá se z kádě, kondenzátoru (chladič).
Průběh: pod kádí se zatopí * vznikají páry * ty kondenzátor zchladí na kapalinu * na konci procesu kape destilát……. A toto vše se opakuje ještě jednou.
 
2) Kontinuální destilaci vynalezli Irové. Skládá se ze 3 podobných zařízení jako u periodické destilace zapojených za sebou = pálí se 3x.
 
Žito
Žito se k výrobě whisk(e)y používá ve sladové a nesladové podobě v Severní Americe. Ve většině receptur používaných v Kentucky a v Tennessee představuje žito cennou ingredienci, jež pomáhá vyniknout jemnějším chuťovým charakteristikám kukuřice a přispívá k dokonalému průběhu fermentace. V Kentucky se vyrábí čistá žitná whisk(e)y, v níž musí podíl žita dosahovat nejméně 51%. Také v Kanadských palírnách tradičně používají k dochucení svých nápojů určitě množství žita.
S výjimkou silně rašelinovité whisk(e)y z ostrova Inlay, jež se vyrábí ze sladového ječmene, se nenajde na světě whisk(e)y, která by se svou intenzitou vyrovnala lihovině destilované výlučně ze sladového žita.
 
Kukuřice
Kukuřice byla až donedávna nejběžnější používanou obilovinou ve všech palírnách světa.
Aby se zabránilo plesnivění, musí se kukuřice používaná v Severní Americe sušit, dokud neobsahuje 14% vlhkosti. Jelikož se jedná o americkou plodinu, zásobovaly kdysi dva americké státy Indiana a Illinois palírny v Kentucky, Tennessee i všechny kanadské palírny.
 
Pšenice
Pšenice je při výrobě whisk(e)y druhořadou obilovinou, která nicméně stále soupeří s rýží a kukuřicí a pozici hlavní přísady.
Na druhé straně Atlantiku se nacházejí dvě palírny, které vyrábějí z pšenice bourbon. Jedná se Maker's Mark a o firmu Bernheim, která převzala výrobu značek Stitzel Keller. Všechny značky Maker's Mark, Rebell Yell, Old Fitzgerald a Keller se tudíž vyznačují pikantním ostrým charakterem, příjemně působícím na chuťové buňky. Mimo Kentucky, Skotsko a Irsko je však pšenice coby surovina k výrobě whisk(e)y takřka neznámým pojmem.
 
Oves
Americké palírny na počátku 19. století nedaly na tuto surovinu dopustit. Výrobci whisk(e)y z ovsa však museli být neustále ve střehu, neboť jeho lepkavý charakter s sebou přinášel nebezpečí, že se kotle ucpou a explodují. Tato tradice nakonec vymizela a oves se už nepoužívá.
 
Nejdůležitější věc, kterou potřebuje každá palírna je voda, která musí být čistá a musí jí být hodně. Voda má totiž při destilaci dva, možná tři nezastupitelné úkoly. Dále je k výrobě whisk(e)y nutné zrno, ať už ječné, žitné, kukuřičné, pšeničné či rýžové. K míšení zrna s vařící vodou, což je směs, z níž se po fermentaci (kvašení) destiluje alkohol, je zapotřebí nádob. Už v dávnověku přišli lidé na to, že nejlepším ze všech kovů k výrobě destilační aparatury je měď. Nikomu se zatím nepodařilo určit přesně datum, kdy byla whisk(e)y vyrobena poprvé. Fakt je ten, že už několik století je považována za tzv. tmavou (ušlechtilou lihovinu) na rozdíl od čistého, bezbarvého alkoholu (např. gin) Mniši a pokoutní paliči, kteří stáli na počátku výroby whisk(e)y, konzumovali svou čerstvě vyrobenou „živou vodu" během několika dnů, týdnů, či měsíců. Neexistovala žádná skladiště, v nichž by mohla zrát. Pozoruhodná vlastnost whisk(e)y dozrávat a dosahovat ušlechtilého stavu je připisováno náhodně.

Hlavní složky pro výrobu whisk(e)y

Voda
Vodou začíná celá historie whisk(e)y. Není-li k dispozici ječmen, může se použít kukuřice, pokud není kukuřice, poslouží žito, když není žito, lze použít pšenici. Schází-li k zahájení fermentace kvasinky, příroda vykoná sama toto dílo, pokud však není voda, nikdy se nepodaří vyrobit whisk(e)y.
Nejstarší fungující palírny na světě se nacházejí v Severním Irsku a ve Skotsku, všechny však mají společnou věc: v jejich blízkosti se nacházejí zdroje dobré, čisté vody, které slouží k přípravě zkvašeného rmutu a ke chlazení kondensátorů, jež umožňují alkoholovým výparům návrat do tekutého stavu. Obecně všude na světě platí, že kvalita vody je pro palírny prvořadou záležitostí. Není nijak neobvyklé, že palírny vykoupí všechny pozemky v okolí svého vodního zdroje, aby nedošlo ke znečištění. Ze všech světových zdrojů vody používaných v procesu výroby je patrně nejproslulejší voda na ostrově Isley. Tato voda, která zásobuje palírny Ardbeg, Laphroaig a Lagavulin teče totiž přes močálovitá rašeliniště, což má vliv na výslednou těžkou chuť whisk(e)y - i když pro typickou chuť je nejdůležitější proces sušení sladu nad hořící rašelinou.
 
Obiloviny
Ve Skotsku je na sladovanou whisk(e)y vyráběnou v měděném destilačním přístroji použit sladový ječmen, míchaná (blended) je asi z 60-70% vyrobena z pšenice v kolonovém destilačním přístroji (nerez).
V Irsku se do Sladu přimíchává nesladový ječmen a donedávna se používal i oves a žito.
Palírny v Kentucky a Tennessee používají především kukuřici, dále pak sladový ječmen nutný k zahájení fermentace a který dodává místní whisk(e)y říz.
Kanaďané pracují s kukuřicí a žitem.
Ječmen - tuto nejodolnější obilovinu pěstoval již neolitický člověk před pěti až deseti tisíci lety. Byla to hlavní plodina, z níž staří Egypťané vyráběli pivo.
 
Kvasinky
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý. Jedná se o katalyzátor, který přemění jinak klidnou řídkou kaši v kotel překypující alkoholem. Ale kvasinky neslouží jenom jako katalyzátor, v konečném důsledku dodávají whisk(e)y také její typický charakter. V dnešní době si už žádná palírna ve Skotsku nebo Irsku nevyrábí kvasinky sama, nakupuje je sušené a přimíchává do kvasných kádí podle vlastních receptur. Existují dražší palírenské a levnější pivovarnické kvasinky.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one